Představte si muže, který kdysi snil o vesmíru, ale jeho výška – impozantní dva metry a pár centimetrů – ho doslova držela nohama pevně na Zemi. Místo hvězdné oblohy si tak zvolil dráhu kybernetiky, stresu a nakonec žurnalistiky. Dnes je z něj jeden z nejzajímavějších českých hlasů, který mluví o umělé inteligenci (AI) s fascinujícím klidem a hlubokým porozuměním, bez zbytečné hysterie či naivního pozlátka. Řeč je o Miloši Čermákovi, autorovi desítek knih a stovek rozhovorů, jehož pohled na AI je stejně osvěžující jako jeho osobní příběh.
Miloš Čermák: Když se kosmonaut zhmotní v AI guru
Miloš Čermák je postavou, která se vymyká stereotypům. Jeho cesta od dětských snů o raketoplánech k současné roli průvodce světem AI je fascinující. Své kybernetické vzdělání a novinářskou praxi mistrně propojuje, aby dešifroval složitost umělé inteligence pro široké publikum. Nejenže vtipkuje a píše, ale především učí lidi, jak se s AI efektivně bavit – ne ji jen ovládat, ale skutečně s ní konverzovat, aby jim co nejlépe sloužila.
Podcast, který si počkal na svůj čas
Nedávno se na světlo světa dostal podcast „KUBÍČEK × ČERMÁK o AI“, který je důkazem, že na dobré věci se vyplatí počkat. Jeho vznik nebyl jednoduchý. Z původních dvou mikrofonů zaznamenávajících rozhovor fungoval spolehlivě jen jeden, což si vyžádalo složitou rekonstrukci zvuku, částečně s pomocí samotné AI. Navíc se plánované vydání pod hlavičkou nově vznikajícího ostravského AI hubu nakonec neuskutečnilo. Tyto peripetie však jen podtrhují hodnotu výsledného obsahu, který rok zrál, než konečně spatřil světlo světa. Čermákův příjezd do Ostravy na maraton AI, zahrnující čtyřhodinový rozhovor s Robertem Vlachem a vlastní AI Masterclass, ukázal jeho hluboké zapojení do diskurzu o této technologii.
AI jako „divná technologie“: Konverzace místo příkazů
Čermákův pohled na generativní AI je unikátní. Nechápe ji jako nástroj, který „změní svět“ nebo „zabije kreativitu“, ale spíše jako „divnou technologii“. Je to systém, který se chová jako člověk, ale člověkem není. Právě tato paradoxní povaha činí AI přístupnější pro „ne-ITáky“ – lidi, kteří se s ní prostě baví. „ITáci jsou zvyklí mluvit se strojem příkazově,“ vysvětluje Čermák. „Jenže tahle technologie potřebuje konverzaci.“ Tento posun od direktivního ovládání k dialogu je klíčový pro odemknutí plného potenciálu AI.
AI jako spojenec, nikoli náhrada
Přestože se Miloš Čermák živí psaním, nikdy by nenechal AI psát za sebe. „Psaní miluju,“ říká. „A dokud mě to baví, nechci si to vzít.“ Umělá inteligence mu však šetří drahocenný čas jinde – při čtení, shrnování a třídění obrovského množství informací. Odhaduje, že mu týdně ušetří až patnáct hodin, což mu umožňuje přečíst desetkrát více textů než dříve. AI se tak stává mocným asistentem, který rozšiřuje lidské schopnosti, aniž by je nahrazoval v oblastech, kde je vášeň a osobní vklad nezbytný.
Proč firmy váhají? Strach z neznámého
Čermák si všímá, jak pomalu AI proniká do firemního prostředí. „Myslel jsem, že letos už nikdo nebude dělat prezentace ručně. Jenže nic se nestalo,“ konstatuje. Za touto pomalou adopcí vidí především strach – strach z chyb, z odpovědnosti a z nového nástroje, který nebyl dostatečně vysvětlen. Je to paradox, kdy technologie slibující efektivitu naráží na lidskou obavu z neznámého a neochotu opustit zažité postupy.
Lidskost v éře AI: Hodnota se přesouvá k původu
Jedna z nejpodnětnějších úvah Miloše Čermáka se týká toho, co zůstane lidské v době, kdy AI dokáže generovat téměř cokoliv. Podle něj se skutečná hodnota přesune z výsledku na původ – na důkaz, že něco vytvořil člověk. „Slepé testy vína i hudby ukazují, že rozdíl často nepoznáme. Ale sommeliér prodá láhev za dvě stě dolarů, protože víme, že do ní vložil svůj čas a energii,“ vysvětluje. AI sice dokáže napsat sonet za pět minut, ale lidé budou stále toužit vědět, že ten sonet napsal někdo z masa a kostí, protože v tom je emoce a příběh, který se nedá zkopírovat.
Halucinace jako kreativní nástroj a limity AI
Čermák mluví o „halucinacích“ AI nejen jako o chybách, ale i jako o potenciálním nástroji kreativity, o nečekaných výstupech, které mohou inspirovat. Zároveň zdůrazňuje, že ačkoliv AI zvládne příklady z matematické olympiády, nikdy nebude vědět, jaké to je spadnout z kola, zamilovat se, nebo prožít radost či bolest. Tyto lidské zkušenosti jsou pro AI nedosažitelné a definují naši jedinečnost.
Vítězi zítřka nebudou ti, kdo všechno vědí – to zvládne stroj – ale ti, kdo se umějí dobře ptát. „To, co se dnes učíme, nejsou odpovědi,“ říká Čermák. „Ale dobré otázky… ty budou čím dál cennější.“ V éře, kdy máme na dosah nekonečné množství informací a generativních nástrojů, se schopnost formulovat relevantní, hluboké a provokativní otázky stává tou nejcennější lidskou dovedností. Právě v tom spočívá naše jedinečná role v neustále se vyvíjejícím dialogu s technologiemi, které nás obklopují.
